OSTŘENÍ JAKO ZÁKLAD ÚSPĚŠNÉ FOTOGRAFIE ZVÍŘAT

Ostrost je obvykle jedním z velmi důležitých prvků povedené fotografie, zvláště když se jedná o fotografie pohybujících se objektů, jako jsou například sportovní klání nebo právě zvířata. Máte svůj digitál nastaven správně?

Při fotografování pohybu je možné se setkat se dvěma zdroji neostrosti – jednak je to pohyb a jednak je to samotné zaostření. Každý z nich má samozřejmě odlišné řešení, nicméně pro úspěšnou zvířecí fotografii je třeba znát obě dvě.

Pohybová neostrost

Jelikož jsou zvířata – ať už ta v divočině nebo na domácím plácku – tvorové neposední, je třeba vhodně zvolit expoziční čas. Příliš dlouhý expoziční čas se samozřejmě projeví rozmazáním snímku. Rozmazání v podobě pohybové neostrosti je třeba hodnotit také ze dvou hledisek – jednak totiž může být způsobeno fotografem, který neudrží pevně svůj fotoaparát v průběhu expozice, a jednak může být způsobeno příliš dlouhým expozičním časem ve vztahu k rychlosti pohybu zvířete.


V povětří, foto: Milan Fiala

V prvním případě je tedy třeba zkrátit čas adekvátně k používanému ohnisku – jednoduché pravidlo říká, že by expoziční čas neměl být delší než je obrácená hodnota efektivního ohniska – tedy například v případě objektivu s ohniskem 300 mm, který je nasazen na některý ze systémových kompaktů Olympus je takový čas 1/600 s. Pravdou ale je, že všechny modely fotoaparátů Olympus mají stabilizovaný snímač, který vám umožní fotografovat i delším časem (stačí si tedy zapamatovat, že by čas neměl být delší jak obrácená hodnota fyzického ohniska – tedy 1/300 s), pokud navíc použijete stabilizovaný objektiv, můžete bez problémů používat časy až neuvěřitelně dlouhé. 

A právě tady může dojít k lámání chleba, z ruky sice bez problémů udržíte i s dlouhým ohniskem dlouhý expoziční čas, ovšem neposedná zvěř se také hýbe a tudíž musíte čas zkrátit, abyste eliminovali vznik neostrosti pohybem zvířete. Ideální expoziční čas se bude odvíjet od rychlosti pohybu zvířete, ležet však pravděpodobně bude v rozmezí 1/800 až 1/4000 s.

Správné zaostření

Automatické ostření je v současné době natolik spolehlivé, že prakticky nemá smysl při fotografování zvířat používat ruční způsob ostření – až na výjimky – který je navíc pro méně zkušeného fotografa velmi obtížný ve smyslu rychlosti a přesného zaostření.

Ovšem ani u automatiky není možné ponechat vše na fotoaparátu – ten je totiž třeba přizpůsobit nastavení konkrétní situaci. A jelikož je při fotografování zvířat obvykle hlavní objekt v pohybu, pak se vyplatí zvolit tzv. kontinuální ostření. Při jeho aktivaci a zaostření na vybraný objekt hlídá fotoaparát zaostření i v okamžiku pohybu objektu – především ale v předozadním směru, tedy pokud se objekt pohybuje od vás nebo k vám. Toto aktivní a neustálé doostřování je k dispozci automaticky od okamžiku namáčknutí spouště až do jejího plného stisku.


Pro nastavení je třeba vyvolat rychlé menu nastavení digitálu a položku ostření přepnout do režimu C-AF

Kontinuální režim ostření však řeší především předozadní směr pohybu objektu – bude tedy ideální pro fotografování například dostihových závodů, kdy běží koně směrem k vám, případně pro snímání psa běžícího přes pole přímo k vám Ovšem pokud je pohyb objektu méně předvídatelný a vedle pohybu vpřed a vzad ještě navíc kličkuje případně běhá ze strany na stranu, pak je vhodné použít režim ostření s tzv. sledováním objektu – AF tracking.


Kontinuální ostření se sledováním objektu

Při tomto způsobu ostření si fotoaparát hlídá zaostření jednak v předozadním směru díky kontinuálnímu ostření a zároveň také hlídá zaostření na objekt na základě porovnávání kontrastu a snaží se držet zaostření i při pohybu v pravolevém směru. Tedy ideální způsob ostření například pro situace, kdy snímáte skupinku nebo jednotlivá zvířata jak se blíží směrem k vám a přitom zahýbají do zatáčky. Jakmile namáčknete spoušť, aparát zaostří a zobrazí na displeji záměrný kříž, který se pohybuje společně s objektem na scéně.


Indikace zaostření a pohyb ostřícího bodu společně s objektem

Posledním krokem k úspěchu je správně vybraný ostřící bod, nebo přímo jejich skupina – všechny fotoaparáty Olympus řady PEN a OM-D umožňují pracovat s ostřícími body hned v několika režimech – plně automatický výběr, skupina bodů, jednotlivá oblast a jednotlivé body. Automatický výběr rozhodně nepoužívejte, je určen pro úplné začátečníky, kteří se nechtějí zaobírat nastavením – po zaostření vám aparát ukáže, kam zaostřil, ale vy to již nemůžete změnit.


Výběr skupiny ostřících bodů – posunovat skuinu můžete klasicky pomocí kurzorových tlačítek nebo rollerem

Mnohem praktičtější bude při fotografování dynamických scén výběr skupiny ostřicích bodů – v takovém případě si zvolíte skupinu 9 bodů a zvětšíte tak velmi jednoduše oblast, ve které se snaží fotoaparát zaostřit. Taková volba je ideální pro akční snímky typu přistávající labuť, plachtící dravec apod. Pokud byste zvolili pouze jednu ostřící oblast, bude příliš malá a pro fotografování akčních věcí nepříliš vhodná. Malé ostřící body jsou pak určeny především pro makrofotografii, kde se pracuje s velmi malou hloubkou ostrosti.

 
Jednotlivá zaostřovací pole nebo malé body nejsou pro akční fotografování zvířat příliš vhodné

Nyní byste již měli mít ostření i expozici v malíku a bez problémů můžete vyrazit na lovy beze zbraní, respektive pouze s fotografickou zbraní. Dalším zásadním předpokladem pro úspěšný lov – především v přírodě – je dobré maskování a splynutí s prostředím tak, aby vás nebylo vidět. O tom si povíme příště.

Komentáře

  • 1