RUČNÍ OSTŘENÍ A FOCUS PEAKING V MAKROFOTOGRAFII

Přesné zaostření je u makrofotografie více než u jiného žánru naprosto stěžejní, přesto se poměrně často využívá ručního ostření. Proč tomu tak je a jak správně a rychle zaostřit?

Obrovskou výhodou makrofotografie je možnost fotografovat prakticky kdykoliv a kdekoliv. Námětem ani nemusí být konkrétní objekty, které jsou na první pohled rozpoznatelné – abstraktní náměty jsou naopak divácky velmi vděčné. Právě makrofotografie umožňuje popustit uzdu fantazii, díky čemuž najdete velmi zajímavé záběry prakticky všude kolem sebe. I obyčejná rozříznutá cibule může při zvětšení vypadat velmi zajímavě, zvlášť když snímek v rámci postprodukce převedete do odstínů šedé.

Pro makrofotografii je typické zobrazení, kdy jsou malé objekty zachyceny větší, než je jejich velikost při běžné pozorovací vzdálenosti (cca 25 cm). Aby bylo možné takový snímek pořídit, je třeba mít vhodnou techniku – v ideálním případě je to makroobjektiv, který je pro tyto účely přímo navržen. Pokud nemáte makroobjektiv, pak je možné využít např. makropředsádky k setovému objektivu. Velmi dobrou práci odvedou také některé kompaktní fotoaparáty – konkrétně například odolný Tough TG4 je pro makrofotografii přímo stvořen.

TIP: Jaký vybrat objektiv pro makrofotografii

Ostré makro

Vzhledem k tomu, že při makrofotografii budeme fotografovat velmi malé objekty a navíc se poměrně často budeme potýkat s relativně malým množstvím světla, může nastat situace, kdy bude automatické ostření nepřesné, respektive bude pomalu hledat tu správnou pozici čoček a rovinu ostrosti.

Nemluvě o tom, že sebemenší pohyb fotoaparátu vůči snímanému objektu znamená změnu roviny ostrosti a tím pádem i fotografii zcela rozostřenou nebo zaostřenou jinam, než bylo záměrem. Nezbytným doplňkem makrofotografa je proto pevný stativ, díky němuž je možné použít i delší expoziční časy

Mnohdy je nejrychlejším řešením tápajícího autofokusu jeho kompletní deaktivace a využití možností ručního ostření. Ruční ostření není na první pohled snadné ovšem při troše cviku a sbíráním zkušeností se naučíte ostřit poměrně rychle a přesně.

 

Navíc moderní bezzrcadlovky PEN a OM-D vám při ručním ostření nabídnou chytré pomocníky – zvětšení náhledu scény ve vybraném místě, případně návodného zobrazení zaostřených hran tzv. focus peaking.

Ostříme manuálně

Pro aktivaci manuálního ostření je třeba v rychlém menu přepnout fotoaparát do režimu ručního ostření a poté můžete začít experimentovat. Otáčením ostřícího prstence doprava obvykle ostříte na kratší vzdálenost, otáčením doleva zase na delší vzdálenost. Pokud by vám toto nastavení nevyhovovalo, není problém jej v menu fotoaparátu změnit.

Při ručním ostření máte k dispozici hned dva pomocníky – zvětšení a zvýraznění. U zvětšení – jak již vyplývá z označení – se zvětší na displeji část scény, tento výběr můžete postouvat v celé ploše záběru. Díky tomu můžete opravdu precizně zaostřit – pozor však na to, že se můžete ve zvětšené scéně snadno „ztratit“. Proto raději nejprve komponujte a poté teprve ostřete, abyste si fotoaparátem zbytečně nepohnuli.

 

Druhým nástrojem, který vám usnadní ruční ostření, je funkce zvýraznění m obecně také nazývaná focus peaking. Pokud tento nástroj v menu aktivujete, bude se na displeji fotoaparátu vykreslovat (podle modelu digitálu bíle, černě, červeně nebo žlutě) rovina ostrosti. Opět tak máte velmi snadno kontrolu nad tím, kam přesně je na fotografii zaostřeno.

 

A to je celé kouzlo manuálního ostření. Než se vrhnete do boje při ostrém focení, doporučujeme určitě trénink na nečisto – díky tomu dostanete do ruky cit pro ostření s konkrétními objektivy. Každý objektiv má totiž mírně odlišný průběh ostření při otáčení ostřícího prstence.

Komentáře

  • 1