JAK MŮŽE STABILIZACE POMOCI SNÍŽIT CITLIVOST?

Stabilizovaný snímač je jednou ze zásadních konkurenčních výhod bezzrcadlovek Olympus, ať už se jedná o řadu PEN nebo OM-D. Jak může stabilizace pomoci při fotografování a dosáhnout nečekaných výsledků?

V závislosti na tom, jaký model fotoaparátu držíte v ruce, se rozlišuje snímač stabilizovaný ve třech nebo v pěti osách, přičemž všechny poslední modely řady OM-D již mají pětiosou stabilizaci s perfektním výkonem.

Předně je třeba si uvědomit, že stabilizace není náhradou za kvalitní stativ – pro určité situace je stabilizace vhodná ovšem pro několik vybraných typů fotografie je stativ nenahraditelným pomocníkem – minutovou expozici krajiny s nasazeným ND filtrem zkrátka s pomocí stabilizace nezvládnete.


Když nemá ještěrka svůj den, foto: Rostislav Stach

Na druhou stranu je ale stabilizovaný snímač natolik praktickým řešením mnoha situací že jej oceňují i profesionální fotografové, a to především při snímání s delším ohniskem v rámci wildlife nebo makro fotografie. Výsledné snímky jsou totiž perfektní a stabilizace umožňuje pracovat s teoreticky nereálnými hodnotami expozice.

Prodloužení bezpečného času

Stabilizovaný snímač ve vlajkové lodi OM-D E-M1 Mark II zvládne „udržet“ až 6 EV – v praxi to znamená, že můžete fotografovat s expozičním časem, který je až o 6 EV delší, než je doporučený čas pro dané ohnisko – aniž by došlo pohybové neostrosti na snímku.

Bezpečný čas zjistíte velmi jednoduše, jelikož se jedná o čas, který je roven obrácené hodnotě (efektivní) ohniskové vzdálenosti použitého objektivu. Např. u objektivu Olympus 25 mm F1,8 je efektivní ohnisko 50 mm (crop faktor 2×), takže bezpečný čas pro tento objektiv je 1/50 s.


Expoziční čas 1,3 s, fotografováno z ruky, foto: Robin Wong

Pokud jej ale nasadíte na fotoaparát se stabilizovaným snímačem, který umožňuje prodloužit expoziční čas až o 6 stupňů, pak se dostáváme do oblasti opravdu dlouhých časů, které s běžným vybavením nemáte možnost udržet z ruky. Konkrétně tedy 1/50 --> 1/25 --> 1/12 --> 1/5 --> 1/2 --> 1 --> 2 s – díky stabilizaci ve fotoaparátu byste tedy měli bez problému udržet expoziční čas 2 s z ruky, aniž by byl snímek poznamenán pohybovou neostrostí.

V případě takto krátkého ohniska samozřejmě není reálné udržet z ruky dvousekundovou expozici, ovšem u delších teleobjektivů dostává stabilizace opravdu smysl. Kupříkladu objektiv Olympus 300 mm F4,0 má efektivní ohnisko 600 mm a tedy bezpečný čas 1/600 s, šest stupňů EV pak znamená čas přibližně 1/20 s, což už je mnohem reálnější hodnota pro fotografování z ruky. Prakticky stejná situace nastává při makrofotografii.

Nižší citlivost díky stabilizaci

Mnoho kritiků systému micro 4/3 poukazuje na malé rozměry snímače, což s sebou nutně nese o něco vyšší hladinu šumu než je tomu u snímačů s větší plochou. Nicméně není třeba házet flintu do žita. Pokud totiž budete pracovat s velmi účinnou stabilizací, není třeba ani za zhoršených světelných podmínek zásadně zvyšovat citlivost, jelikož udržíte z ruky delší čas.


Ohnisko 100 mm (efektivní 200 mm), 1,10 s z ruky, tedy o více jak 4 EV prodlouženo (200 --> 100 --> 50 --> 25 --> 12 s), foto: Robin Wong

Opět se dostáváme k onomu oblíbenému expozičnímu trojúhelníku – čas clona, citlivost – jedna veličina ovlivňuje zbývající dvě a naopak. V praxi se tedy můžete dostat do situace, kdy byste pro čas 1/50s potřebovali ve spoře osvětlené lokalitě využít citlivosti ISO 6400 (která už je poznamenána vyšším šumem a ztrátou jemných detailů), ovšem pokud využijete možností stabilizace, dostanete se bez problémů na čas např. 1/10 s a citlivost ISO 1000, což je podstatně lepší kombinace.


Výřez z předchozího snímku

Kreativní využití stabilizace

Dlouhý expoziční čas se velmi často využívá jako kreativní nástroj především u krajinné fotografie, díky delší expozici dokážete bez problémů rozmazat pohyb a vytvořit tak snovou atmosféru například v případě vody nebo rychle se pohybujících mraků.


Expoziční čas 1/2 s, fotografováno z ruky, foto: Robin Wong

Příležitostí, v nichž můžete pracovat s delším časem je celá řada a stabilizovaný snímač vám v takových případech pomůže – objekty na fotografii zachytíte stejně, jako bez stabilizace, ta vám však výrazně pomůže v tom, aby nebyl celý snímek neostrý vinou pohybu aparátu, ke kterému u delších časů dochází. A do určité míry může stabilizace dokonce nahradit i stativ.

Pozn. titulní foto – Strakapoud Velký, Rostislav Stach

Komentáře

  • 1