MÁTE SPRÁVNÉ VYBAVENÍ PRO KRAJINÁŘSKOU FOTOGRAFII?

Podzimní a zimní měsíce jsou ideální pro krajinářskou fotografii, příroda totiž nabídne kouzelné pohledy plné barev na podzim a takřka monochromatickou vizáž v zimních měsících. Jak se vybavit a nic nepodcenit?

Podobně jako každý jiný fotožánr, i krajinářská fotografie vyžaduje specifický přístup a především vhodné vybavení, které vám usnadní pořízení dechberoucích snímků. Samozřejmostí je vhodný fotoaparát a k němu také vhodný objektiv, tím však zdaleka nekončíme.

Kdy fotografovat

Krajinářská fotografie je obvykle o trpělivosti a také o hledání vhodného světla, s jehož pomocí můžete zdůraznit či naopak potlačit některé prvky a části scény tak, aby byl výsledek přesně podle vašich představ.


Jaro v českém středohoří, foto: Milan Strachota

Přirozené světlo se v průběhu dne značně mění a nezáleží pouze na tom, zda je zataženo nebo svítí slunce. Značný vliv má také denní hodina, která v podstatě předurčuje to, jaké bude mít světlo vlastnosti.

Ideální doba pro krajinnou fotografii je brzy ráno nebo v podvečer, kdy je slunce nízko nad horizontem a jím vydávané světlo na fotografii vykresluje dlouhé stíny a náladovou atmosféru, za kterou stojí tzv. zlatá hodina. Světlo má teplejší odstín (nižší teplotu chromatičnosti) a je příjemně měkké.

V časných ranních hodinách obvykle dosáhnete lepších výsledků než v podvečer, je to dáno částečně i tím, že se příroda probouzí a relativně rychle se mění teplota díky vycházejícímu slunci. V důsledku toho se můžete kochat nejen výraznějším oparem, ale ve vyšších polohách také mlhou, která přidává fotografiím na zajímavosti.


Svítání v pohádkové zemi, foto: Milan Strachota

Vhodné vybavení

Samozřejmostí pro krajinnou fotografii je používání stativu, ačkoli díky stabilizaci bez problémů udržíte z ruky i delší expoziční čas, je stativ nezbytný z několika důvodů. Jednak vás donutí více přemýšlet a dbát na kompozici, jednak budete mít volné ruce pro práci s případnými filtry a především můžete díky stativu využít i pokročilého režimu snímání multishot, který vám přinese maximální množství detailů.


Bazilika Bardejov, foto: Ján Gmiterko

Po nasazená fotoaparátu na stativ nezapomeňte deaktivovat v rychlém menu stabilizaci, případně ji přepnout do režimu auto, kdy digitál sám pozná, že je umístěn na stativu. Jako expoziční režim pro krajinu je vhodné zvolit prioritu clony nebo plně manuální volbu expozice. V obou případech se totiž budete soustředit na maximalizaci hloubky ostrosti.

Z logiky věci tedy budete pracovat s clonou, pozor však na její přílišné uzavření, jako ideální clona pro krajinu je hodnota F8 nebo F9, více už byste clonit neměli, jelikož dochází k tzv. difrakci, která se projevuje mírným rozostřením některých částí obrazu.


V sněžných vlnách, foto: Blanka Mináriková

Z hlediska volby objektivu bude pro fotografii krajiny vhodné použít sklo s širším ohniskem, velmi dobře poslouží setové objektivy M.ZUIKO DIGITAL ED 12–50 mm F3,5–6,3 EZ nebo M.ZUIKO DIGITAL ED 12–40 mm F2,8 PRO. Fotografové toužící po širší záběru pak sáhnou po širokoúhlém zoomu M.ZUIKO DIGITAL ED 9–18 mm F4,0–5,6 anebo po profesionálním M.ZUIKO DIGITAL ED 7–14 mm F2,8 PRO.

Zvláště v zimních měsících se hodí pro fotografování krajiny používat přechodový filtr s jehož pomocí můžete vykřesat alespoň nějakou kresbu v šedé ocelové obloze. Dalším praktickým pomocníkem pak může být filtr polarizační s jehož pomocí dodáte snímků krapet více kontrastu anebo můžete pracovat s ne/viditelností odrazu na lesklých plochách.

Abyste se vyhnuli rozmazání snímku vniklé pohybovou neostrostí, je třeba opět v rychlém menu nastavit alespoň dvouvteřinovou samospoušť anebo si rovnou přizpůsobit samospoušť uživatelskou. Pro ty, kdo s sebou mají mobilní telefon nebo tablet, je pak ideálním způsobem odpálení spouště vzdálené ovládání.

Budeme rádi, když se s námi podělíte o své zkušenosti v komentářích a foografie v galerii.

Pozn. titulní fotografie – Východ slunce nad Velkou Fatrou – Milan Chobola

Komentáře

  • 1